Příští stanice: Ballbusting

Dlouho jsem tohle vůbec nechtěl. Dokonce jsem si někde přečet, že masochisté odmítají manipulace se svým přirozením (B0huslav Br0uk: Lidská duše a sex). Dlouho mě ani nenapadlo se na to koukat jinak. Bylo to také trochu moc osobní, chtít po své Paní, božské, dokonalé a nedotknutelné (Tehdá jsem měl výrazně dominující submisivitu, masochismus se jen vezl, dřímaje čekal na svou příležitost; i výprasky jsem bral víc jako potvrzení Její dominance, nijak jsem na nich neujížděl.), aby mi sahala na genitál.
To ale bylo dávno před internetem. Pak jsem si začal být vědom toho, že tohle má dost lidí rádo. Čuměl jsem na to, co některý paka snesou. Pak někdo přišel s tím (zdroj: domina.sk), že se tohle točí tak, že si chlap vcucne varlata do břicha a akce se odehrává na maškarádě. Moc jsem tomu nedával.
CBT byla ta zkratka. Mohl jsem vosk, mohl jsem kolíčky. A rád. Dost rád. Podvazování. Začalo se to lámat. Podvázat, až vychladnou a zfialoví. Stříkat s podvázaným šourkem. Miloval jsem ten pocit, jak se ta ejakulace obtížně dostávala na svět. Fyziologicky je to blbost, ale pocitu to bylo dost putna. Nechal jsem se přes ně sem tam praštit. Jezdečákem, plácačkou. Jednou trochu víc, přes koule vytažené na vodítku mezi nohama dozadu. Paní v dlouhém koženém kabátě. Mňau, dlouho jsem s tou vzpomínkou vystačil.
Kopat? To ne.
Dlouho ne. Neměl jsem to ani v kolonce Nice to have & Not brave enough. Nebralo mě to. Heleďte, vyjádřím se naprosto upřímně: Nehonil jsem se koukaje na videa, kde žena kope muže do koulí.
Až tak někdy do loňského roku. Najednou mě to začalo fascinovat. Naprosto nevím proč. Nekoukal jsem se skoro na nic jiného. A začal jsem po tom toužit. Začal jsem si to škatulkovat: V botách je to lepší než bez nich. V kozačkách. Na platformě. Zepředu, zezadu. Ve stoje, vkleče. Spoutanej, uvázanej. Nohy volně, nohy upoutané. U kříže. Na kladce (za ruce spoutané za zády: jo, tohle už tu bylo, to je pecka pozice). Tenhle systematickej přístup u mě vždycky znamená fascinaci. Byl jsem v tom až po uši.
Tou dobou jsem začal kamarádit s Madam Sarou. Svěřil jsem se Jí s tím. Zkusila to se mnou. Mačkání, bití, kopání. Opatrně. Nadchlo mě to. Bylo to samozřejmě úplně jiný, než jsem čekal (nic jinýho jsem ani nečekal). Ale bylo to fantastický. Je to omdlívačka. Nedá se to odignorovat, musí se to zažít a odežít. Je to maximální zážitek. Při výprasku se vám bolest nevydá na puťák přes břicho a páteř až do mozku, aby si při tom ještě po cestě párkrát zapálila táborák. Při tomhle jo. Vyjede to až do hlavy a pak se to stejnou cestou vrátí zpátky do podbříšku, kde se to chvíli převaluje jak štěně v prvním sněhu. To je ten moment, kdy agónie přejde do hnusnokrásna.
Zatím se do toho neumím položit jako smažka do perníku. Mám za sebou moc málo, abych nebyl vystrašenej, co to se mnou udělá. Až tohle přijde, bude to láska na clej život. Nebo aspoň dokud mi dedojde hormon.

Leonard Sacher avatar
Leonard Sacher
důvěra * spolehlivost * slušnost * empatie * zodpovědnost * diskrétnost * úcta * femdom * S/M * kožené oblečení * biče * ballbusting * cbt * kozačky * rukavice * facesitting * spanking * bičování * fackování * plivání * procházky * nákupy * rákoska * pouta * bolest