Jak jsem poznal Madam Sáru

Včerejší den se odvíjel v běžných barvách a konturách. Nikdo mě nevytočil, v práci se nic nepokazilo, večer mě nečekalo nic neobvyklého, odpoledne se valilo kolem mě zcela netečně a nezáživně. Vůbec mu na mně nezáleželo. Oplácel jsem mu stejně.

Kolem třetí mi začala někde vzadu v mozku blikat kontrolka. Chvíli jsem si Jí nevšímal čekaje, o kterou zase jde. Byla červená. Byla hodně temně červená. Ne. Byla to temně rudá. Kdybych nechtěl být za blba, řeknu po pravdě, že to byla ta nejčernější červená kontrolka, co si umím představit. Tohle nešlo ignorovat. To by skončilo pěnou u huby. Představy v mé hlavě se začaly probouzet za ohlušujícího skučení. Už jsem rozeznával jednotlivé pocity, zvuky, obrazy a vůně. Dech, smích, kůže, podpatky, rány, bolest. V kalhotech mi začínalo tuhnout. A cítil jsem, že od tohohle si sám nepomůžu. Vybavil jsem si jednu fotku. Druhou. Vzpomněl jsem si na jméno. Uvědomil jsem si, kdo by přesně zapadal do toho, co se ve mně začínalo vařit. Ten web jsem viděl už před časem. Ty obrázky jsem si zapamatoval. Tenkrát jsem si říkal, že bych Ji chtěl potkat naživo. Tak to bylo tady.
Dneska.
Volám.
Ať to zvedne.
Proboha, ať to zvedne.
Už.
Tak teď.
Hm.
Proboha, zvedla to.
Snažím se o ten správný halo efekt. Snad to vyšlo. Domlouvám si schůzku na dvě hodiny. Za dvě hodiny. Co chci? Nařezat. Tak jo. Za dvě hodiny. Ptám se na adresu. Hrnu krev z trenek do hlavy, abych tu informaci udržel. Moc mi to nejde. Je to těžká adresa.
Po cestě kupuju kytici. A obal na odměnu. A jsem před domem.
Je hrozně sexy. Je víc než sexy. A je hrozně milá, příjemná. Bude chytrá. Usmívá se, zasměje se. Povídáme si, co koho baví, jak to provedem. A jdem na to.
První rána.
Já jsem takovej blbec. Proč jsem Jí říkal “seřezat?” Tohle nevydržím dlouho.
Mám zkoušet frajeřit a rvát se s bolestí? Imponuje to v týhle situaci vůbec někomu? No jo, jasně že imponuje. Ale je to to, kvůli čemu jsem přišel? No jasně že není.
Naznačím, že nestačím. A chytla to. Ubírá.
A pak zase přitlačí. Stejný postup.
Tak bacha, ta je dobrá.
Stojím a mám Ji pět centimetrů od sebe. Mačká, tahá, mlátí. Tiskne se při tom na mě. Svůj obličej u mého. Cítím Ji. Tlačí se na mě. Dívá se mi do očí. Umí to s nimi. Hrozně dobře to s nimi umí. Mám z toho vanilkovej pocit. Míchá se to ve mně. Stojím jednou nohou v suchým ledu a druhou v roztavený lávě.
A zase rány. Nemůžu chytit rytmus. Každá padne jinam. Zadek, záda, boky, stehna. Odpojuje mě to. Je to moc silně, nedokážu se soustředit. Ježiš, ať toho nechá.
Na zem. Na záda. Kožené šortky. Sedí na mně. Chce se mi umřít. Teď jsem zamilovaný. Chci ji vdechnout. Chci společně s Ní vyplnit celý prostor, nevědět, kdo jsem já a kdo Ona. Sesedá. Neeee. Ještě, prosím. Ale jen v duchu. Je dobrá, nechci do toho strkat.
Zase Ji mám nalepenou na sobě. Moje rty se chtějí dotknout Její kůže. Chybí milimetry. Strašně se sebou bojuji. Zkouším si vsugerovat, že je nekonečně daleko, že je mezi námi betonová stěna nebo aspoň sklo. Nejde to. Už se neudržím dlouho. Před očima mi lítají blesky, když je zavřu. Když je otevřu, vtahují mě ty Její hluboké oči. Ta převaha v tom úsměvu, a přece to není pohrdání. Ještě jeden pohyb a lítá to ze mě. Chci omdlít. Ne. Odešlo to.
Rychle prolistuji těmi emocemi, dokud jsou čerstvé. A nemůžu tomu věřit. Jsem u Ní poprvé a je mi to jasné. Chci se k Ní vracet.

Leonard Sacher avatar
Leonard Sacher
důvěra * spolehlivost * slušnost * empatie * zodpovědnost * diskrétnost * úcta * femdom * S/M * kožené oblečení * biče * ballbusting * cbt * kozačky * rukavice * facesitting * spanking * bičování * fackování * plivání * procházky * nákupy * rákoska * pouta * bolest