Domina Šárka

Toto je pokračování článku Paní Šárka vyprovokované nactiutrhačnými komentáři, že si ze mě Paní Śárka utahuje.

Od mé poslední návštěvy paní Šárky uplynuly dva měsíce. Byla na dovolené, jak jsem věděl, přesto mě překvapilo, že si po příjezdu nevyžádala žádné mé služby. Většinou chtěla minimálně nakoupit, odvézt z letiště nebo doprovodit po městě.

Nikdy jsem se jí nepřipomínal, nikdy jsem neinicioval kontakt, vlastně jsem nikdy ani nezahajoval komunikaci. Nevolal jsem jí, nepsal. Nebylo to zvykem. Nezbývalo než čekat.

Čekal jsem další týden. Dva. Ani na ulici jsem ji nepotkal. A to jsem se sakra snažil. Pomýšlel jsem na nejhorší.

Tedy nikoli nepřetržitě. Oprašoval jsem jiné známosti, zařídil si pár nevšedních a běžné populaci naprosto nedostupných zážitků, nechal si způsobit několik zhmožděnin, drobných poranění, modřin a krvavých šrámů dámami, k nimž se pro schopnost a ochotu mi takové radosti přinášet cítím povinován doživotním obdivem a láskou až za hrob. Ale bylo mi divné, co s ní, sakra, je.

Ozvala se ve tři v noci. Dokončoval jsem nějakou práci, když jsem dostal notifikaci o její zprávě. “Build projektu SHARK proběhl ůspěšně,” stálo v SMS zprávě, kterou mi posílá moje cloudová serviska monitorující příchozí komunikaci od paní Šárky. Počkal jsem, až nastartuje můj záložní telefon s předplacenou simkou, a mezitím se přihlásil do webového rozhraní příslušné e-mailové schránky. “Přijď hned, jak si to přečteš. Musím s tebou mluvit.” Aha, tak to jí ani nebudu volat. Obléknu se, nasypu kočce, kdybych se nevrátil obratem.

Za pět minut zvoním u dveří paní Šárky. Vchod do domu jsem si odemkl sám.

Otevírá mi v krásných červených šatech.

“Pojď dál,” pokyne mi.

Jde přede mnou do obývacího pokoje. Na nohou černé lodičky na jehlách. Hm, tak už jezdí do společnosti beze mě.

Usedá do křesla, nohu dává přes nohu. V ruce má cigaretu, kterou si vkládá do úst. Zapaluji jí a přemisťuji popelník do jejího dosahu. Stojím před ní. Několikrát potáhne. Přemýšlí.

“Známe se dlouho. Tebe baví mi sloužit. A mě baví, že mi sloužíš. Baví mě na tom, že z toho nic nemáš. Nic jsi za to nedostal. Nic si za to nenárokuješ a já ti za to nic nenabízím. Přijdeš, uděláš, co chci a odejdeš. Není mezi námi žádný vztah. Možná tě to tak uspokojuje. Nikdy jsi mi to neřekl, nikdy jsem se tě na to nezeptala a konečně mě to ani nezajímá.”

Nemám pocit, že by čekala nějakou moji reakci. “Jak daleko bys byl ochoten zajít?” “Nevím, jestli rozumím.” “Tak jinak.”

Zamačkává cigaretu, vstane a přejde k oknu.

“Do značné míry tě ovládám. Řídím část tvého života. Část sebe věnuješ mně.” Otáčí se a stojí čelem ke mně. “A ve mně už nějakou dobu zraje pocit, že bych chtěla ovládat a řídit větší část.” “Větší část mě? V jakém smyslu?” Jo, dělám trochu blbého.

Chvíli stojí bez hnutí a dívá se někam za mě. Celkem tuším, kam míří. A jsem rád, že ji to také napadlo. Zpočátku jsem si s tou myšlenkou celkem často hrál. Jaké by to bylo skvělé, kdyby paní Śárka zachtěla ten vztah posunout k něčemu plnohodnotnějšímu, více expicitnímu. No a zdá se, že je to tady.

Několika ráznými kroky překoná vzdálenost mezi námi. Postaví se přede mě a zadívá se mi zpříma do očí. “Chci, abys mě začal považovat za svou paní.”

Skloním hlavu. Pak si kleknu. “Moc rád, má Paní Šárko.” Položí dlaň na mou hlavu a po chvíli tiše řekne: “Dobře.”

Poučení: Nikdy se nezdráhejte pomáhat cizím lidem. Možná se vám to vrátí.

Leonard Sacher avatar
Leonard Sacher
důvěra * spolehlivost * slušnost * empatie * zodpovědnost * diskrétnost * úcta * femdom * S/M * kožené oblečení * biče * ballbusting * cbt * kozačky * rukavice * facesitting * spanking * bičování * fackování * plivání * procházky * nákupy * rákoska * pouta * bolest