Kolegyně

Dívčí koulování - 2. díl

Toto je pokračování článku Dívčí koulování. Už když jsem o tom plánu poprvé slyšel, vytěsnil mi z hlavy všechno ostatní. Ballbustingové peklo tři na tři. Přišla s tím jednou večer po krásné společné akci. Koule mě krásně bolely, vnitřnosti jsem měl sevřené. Na podlaze před sebou loužičku svého spermatu, trochu toho bylo i na jejích botách. Byla ještě červená v obličeji, zadýchaná, vzrušená, sálalo z ní teplo. Potila se. Byla krásná.

Dívčí koulování

Karin, moje kamarádka a milenka pohrdající tvory, kteří nemají vaginu, Martina, ta holka, co prodává rukavice a čirou náhodou díky mně při té své nudné práci zjistila, jak úžasný je to pocit uhodit pěstí chlapa do koulí, a já jsme se rozhodly, že si uděláme dámskou jízdu. Každá si přivedeme svého figuranta a společně se vyřádíme na jejich koulích. Můj figurant bude Michal, Karin jsem dohodila toho maníka, co prodává boty a nemá zákaznicím za zlé, když si je vyzkouší na něm, Martina překvapila vlastní akvizicí, majitele svého obchodu; evidentně vztah na celý život.

Kolegyně má holku

Nějak nevím, co mám od toho odpoledne čekat. Nika byla nějaká celá tajemná. Pořád se hihňala, skákala od jednoho k druhému. “A kdo tam s námi bude?” “A kdo to je?” “Spíš s ním?” “Co že s ním děláš?” “A to si nechá líbit?” “Počkej, neslyším tě.” “Jemu se to líbí?” “To kecáš.” “Ne, to není možný!” “No to si piš, že to chci vidět.” “Jak, nemáš tužku?” “Aha. Seš divná.

Kolegyně nakupuje kůži

Moc ráda chodím v kůži. Je mi to příjemné, dobře v ní vypadám, perfektně se v ní cítím. Zbožňuji ten pocit luxusu, který z ní do mě vyzařuje. Ale vůbec nejradši mám ještě jednu věc. Miluju, jak to některý typ mužů přitahuje. Ovládá. Jako bych je měla na neviditelném laně, které by je nutilo jít tam, kam jdu já. Chodí za mnou po ulici, postávají a zvědavě si mě prohlížejí. Je super takhle si někoho povodit po obchoďáku.

Kolegyně - kapitola 4

Nějak se pořád nedokážu srovnat s tím, jak rychle a jak hluboce jsem zajel do toho šílenýho vztahu. Těším se na ni. Jako zamilovanej. Ale nejsem zamilovanej do ní. Jsem zamilovanej do toho, co děláme. Teda vlastně co dělá ona. Jsem zamilovanej do její přítomnosti. Do její vášnivosti, do její divokosti. Do jejího sadismu. Do její posedlosti sexem. Myslím na to při každé příležitosti. I mimo příležitosti. Myslim na to pořád.

Kolegyně - kapitola 3

Máme v práci unisex záchody. Kdo přijde, koná. V minulosti sice proběhly nějaké pokusy o pohlavní segregaci. Na jedněch dveřích se objevil dámský piktogram. Nějak to si z toho nikdo nezačal dělat hlavu. Vedle každého záchodu je koupelna. Umyvadlo a sprchový kout. Rozsvěcí se zvenku. Na záchodě je jen mísa, pár roliček hajzlpapíru, sprej a štětka pro údržbu zdravých vztahů ve firmě. Ruce si je potřeba jít umýt po opuštění komůrky do vedlejší koupelny.

Kolegyně - kapitola 2

S koulema pevně sevřenýma v dámské pěsti cupitám za majitelkou té pěsti zaplaťbůh liduprázdnou podzemní garáží. Snažím se tvářit lhostejně. Jestli se někdo později podívá na záznam z kamer, nechtěl bych, aby tomu rozuměl špatně. Provede mne uličkou mezi auty a oba zmizíme v nenápadných kovových dveřích. Zabouchnou se za námi. Ponurá chodba se ponoří do strašidelného šera. Vede mne dál do útrob podzemí. Nad hlavou máme trubky a kabely, pod nohama beton.

Kolegyně

“Vyndej koule,” zašeptala mi do ucha. “Cože?” “Koule. Vyndej koule.” Řekla stále ještě tiše, ale už celkem zřetelně. A nesmlouvavě, když o tom tak přemýšlím. Známe se deset, patnáct let. Má dvě děti a prstýnek. Nikdy jsme po sobě ani náznakem nevyjeli. Jo, je to kočka. Černé vlasy ve vlnách splývající pod lopatky. Někdy svázané do ohonu, který se jí houpal za hlavou, když šla rychleji než obvykle. Zřetelné lícní kosti, úzké rty.